Rozdělení dopravy dle šetrnosti k životnímu prostředí

Doprava je cílevědomá a organizovaná činnost, která zabezpečuje přemísťování zboží a osob dopravními prostředky po dopravních cestách. Uskutečňuje se v prostoru a čase.

Už od počátku existence lidstva je nevyhnutelnou součástí činností člověka. S postupným vývojem lidské společnosti roste i význam a postavení dopravy ve všech odvětví hospodářství a s rostoucí životní úrovní obyvatelstva i v individuální osobní dopravě. Doprava představuje jednu z nejrozsáhlejších sfér ekonomiky, která se v budoucnu bude dále rozšiřovat. To sebou ovšem přináší i negativní stránky jako jsou poškozování životního prostředí, zabírání prostoru v krajině a snížená bezpečnost lidí a volně žijících zvířat.

 

Rozdělení dopravy dle šetrnosti k životnímu prostředí:

 

 

           Pěší doprava

 

Nejvíce šetrná k životnímu prostředí je doprava pěší. Jedná se o nejstarší dopravu vůbec a bude provázet člověka patrně po celou dobu jeho existence. Na druhé straně je efektivní jen na krátké vzdálenosti,  protože  chodec se  pohybuje  běžnou  rychlostí asi 4 km/h a až na výjimky (horské samoty, chaty) nepoužitelná pro nákladní dopravu. Chůze je rovněž velmi zdravá pohybová aktivita a plní také významnou rekreační funkci (procházky, turistika).

 

 

Cyklistická doprava je z hlediska své šetrnosti k životnímu prostředí velmi významná. V některých městech západní Evropy (např. Nizozemí) je cyklistická doprava velmi populární a její podíl v některých evropských státech na celkové osobní dopravě ve městě činí až 50 %. Kolo je ideální dopravní prostředek pro dopravu na kratší vzdálenosti. Cyklistika se dá snadno kombinovat i s jinými druhy dopravy (například dopravou železniční nebo MHD). V Kodani nebo Tokiu je běžné, že lidé dojíždějí k zastávkám metra na kole a dopravují se takto kombinovaně do zaměstnání. Jízdní kolo má zvláště při příhodných geografických podmínkách velkou budoucnost v rámci udržitelné dopravy.

 

 

 

 

 

Potrubní doprava se používá k dopravě tekutých nebo sypkých materiálů. Nejstarší potrubní dopravou je bezesporu doprava vody. Dnes se potrubím dopravuje především ropa a zemní plyn (ropovody a plynovody) a to až na vzdálenosti řádově tisíců kilometrů. Dále se potrubím dopravují technické plyny pro průmyslové provozy (vodík, kyslík a pod.), vodní pára (zajišťuje transport energie při dálkovém vytápění).

Nejdelším systémem ropovodů na světě je systém Družba o celkové délce 5,5 tis. km, jimiž jsou zásobovány Polsko, východní část SRN (bývalá NDR), Česká republika, Slovensko a Maďarsko. Druhým nejdelším systémem je systém kanadský (celková délka 4,4 tis. km).

Vyznačuje se vysokou produktivitou práce s jednoduchou automatizací. Je to nejhospodárnější doprava a je to doprava budoucnosti.

 

 

 

 

 

 

Plavba a vodní přeprava zboží a osob patří k nejstarším způsobům dopravy. Na počátku civilizace hrála významnou úlohu při objevování světa, rozvinula obchod a kulturní vztahy mezi národy.

Využívá se pro vnitrostátní a námořní plavbu. Výhodou vodní dopravy je snižování nákladů a zvyšování produktivity práce se zvyšováním přepravní vzdálenosti. Její předností je schopnost přepravovat nadrozměrné náklady a hlavně nejnižší spotřeba pohonných hmot na jednotku produkce.

Tato doprava však také může vodu znečistit, např. úniky pohonných hmot, haváriemi tankerových lodí a tím způsobit úhyn vodní fauny, flóry a zamořit pobřeží. Pomocí rybářských lodí dochází k masivnímu drancování moří a to způsobuje vymírání ryb napříč celým potravinovým řetězcem a možné vyhynutí některých mořských druhů. Je s podivem, jak si člověk dokáže přivlastňovat to, co mu nenáleží a chladnokrevně ničit to, na čem se ani nejmenší měrou nepodílel. Průmyslový rybolov každoročně vyplení desetitisíce tun mořských živočichů, přitom člověk nemá žádnou zásluhu na jejím rozmnožování a růstu. Bere bez investic-zadarmo, prodává-vydělává a nehledí na utrpení, škody a budoucnost.

 

 

 

 

 

Železniční doprava existuje na zemi asi dvě stě let a je významným dopravním odvětvím každého státu. Bohužel v součastné době nemá takové velké zastoupení na dopravním trhu jako v minulosti, jelikož je z velké míry nahrazována silniční dopravou. Její budoucnost je v osobní hromadné dopravě a v nákladní kombinované dopravě. Jelikož má malé energetické vstupy, nízké náklady na přepravu a velkou přepravní kapacitu je o mnohem více ekologičtější než doprava silniční.

 

 

 

 

V minulém století došlo k enormnímu nárůstu silniční dopravy, jelikož je to doprava rychlá a flexibilní. Se stoupající životní úrovní obyvatelstva se začala také ve velkém počtu využívat pro individuelní přepravu.

Silniční doprava je svým charakterem určena k obslužnosti nepříliš rozsáhlého území, zatímco hlavní přepravní proudy by měla obstarávat železnice a přeprava na velké vzdálenosti by měla být svěřena kombinované dopravě. To se v součastné době neděje.

Celosvětový růst silniční dopravy trvá dodnes a má na svědomí řadu závažných ekologických problémů. V poměru na jednotku přepravního výkonu je silniční doprava finančně nejnáročnější. Je to nejméně šetrný druh dopravy z hlediska čerpání neobnovitelných zdrojů (energie, zábor ploch) a z hlediska negativních vlivů na životní prostředí a krajinu (emise, prašnost, hlučnost, bezpečnost).

 

 

 

 

 

Letecká doprava je nejmladším a nejméně rozšířeným druhem dopravy. Z toho důvodu by se o ní dalo mluvit jako o zvláštním druhu dopravy ve spojení s jejím dopadem na životní prostředí. Jelikož se podílí na celkové přepravní kapacitě zanedbatelným číslem, jeví se i její negativní dopady na životní prostředí jako minimální. Ve skutečnosti se jedná o nejdražší druh dopravy s největší spotřebou pohonných hmot a s tím souvisejícím vypouštěním emisí přímo ve stratosvéře.  Mimo to také obtěžuje nadměrným hlukem v okolí letišť, které jsou situovány poblíž velkých měst, významně poškozuje ozónovou vrstvu Země a přispívá ke zvýšení skleníkového efektu.

Prozatím je letecká doprava celosvětově podporována velkými úlevami. Letecký benzin je osvobozen od spotřební daně, která u klasického benzinu činí podstatnou část jeho ceny a letenky nepodléhají zdanění daní z přidané hodnoty. Čím dál více se proto mluví o potřebě narovnat ceny letecké dopravy.