V tomto článečku bych chtěl poukázat na týrání hospodářských zvířat a vybíjení poslední zvěře ve volné přírodě pro potravinářský průmysl, zvláště mořských ryb, protože na souši již člověk zabil snad všechno na co přišel. Všichni zapláčeme nad televizním příběhem, kde zlý páníček dal do útulku chudáčka pejska, ale při sledování telky si dáváme pěkně velký řízeček a vůbec nás nezajímá, či spíše ani raději nechceme vědět, jak se nám maso na talířek dostalo.
Vycházím z morálního předpokladu, že každý by měl mít nárok na svobodný život. Chování zvířat ve velkém ovšem tento předpoklad nesplňuje. Zavřít zvíře na jeho “celý“ život do malé klece, kde se nemůže ani pohnout natož aby zvíře zažilo jeho přirozený způsob života, je z mého pohledu nemorální a bezcitné. Vždyť např. prase je stejně chytré jako pes a kdyby ani nebylo má právo na svůj život.
Po vyhubení zvířat na pevnině začal člověk dělat zase opak. Umělým oplodňováním zvyšuje počet zvířat a umisťuje je do továren na výrobu masa. Zvíře již není pro člověka partner s kterým po milióny let sdílel stejné životní prostředí. Zvíře je pro člověka věc, která slouží k uspokojování jeho potřeb.
A lovení zvěře a ryb ve volné přírodě v masovém hledisku je ještě horší. Člověk přijde a s využitím nejmodernější techniky si drze vezme co chce. Vezme si to, na čemž se ani nejmenší měrou nepodílel. Nedbá na to, že mimo zvířat ničí i celé ekosystémy, že ničí život na Zemi. Za 100 let zničil člověk to, co se na Zemi po milióny let vyvíjelo a rostlo.
V některých částech světa je chovu zvířat poskytováno relativně velké prostředí, např. chov krav v jižní Americe. To ovšem není zadarmo a půda pro chov se musí někde brát a proto se odlesňuje a ničí statisíce hektarů deštného pralesa. Bylo spočítáno, že ekologická stopa jednoho hamburgeru je 6 000,- dolarů. Jde ovšem příroda finančně vyčíslit?
Najdeme i jiné oblasti mimo potravinářského, kde se se zvířaty nezachází zrovna nejlépe jako je kožešnický průmysl a výzkum na zvířatech.
Jak tedy reagovat na tuto nedobrou situaci? Jak se může každý citlivý člověk podílet na zlepšování podmínek chovu hospodářských zvířat a snižování lovu zvěře a ryb ve volné přírodě? Jak může zlepšovat životního prostředí?
Nejíst maso by mohlo být nejlepší řešení, které je také navíc ze zdravotního hlediska pro člověka nejvýhodnější. Dále nejíst mořské ryby a masově lovenou zvěř z volné přírody. Kde není poptávka nebude ani nabídka. Pokud se lidé nechtějí masa na svých talířcích vzdát, měli by se přesvědčit, že maso pochází z humálního chovu zvířat. To je zajímavý obrat – pro lidi máme pojem “lidský“ a všichni víme co to znamená, ale máme také pojem “zvířecí“ pro zvířata?
Na závěr si ještě řekněme, že zvířata se sami nemohou bránit a i kdyby mohla jistě by neuspěla. Je to tedy na nás, na lidech, jak se budeme chovat nejenom ke zvířatům, ale i k celému našemu okolí a světu.
Článků na podobné téma existuje spousty a kdo bude chtít si podrobnosti určitě najde. Např. zde:
-PV-
Obrázky jsou použity z webu: moon.pismenkuje.cz/stop-tyrani-zvirat/112011/